Mimo prokázání energetické kvality objektu PEN může sloužit i jako významná součást ochrany spotřebitele při nákupu bytu i rodinného domu. Průkaz energetické náročnosti staveb často slouží i jako podklad při získávání dotací na úspory energie, prokazuje se jím splnění požadavků na energetickou náročnost staveb u větších rekonstrukcí i novostaveb a především slouží majitelům k rychlému přehledu, jak si jejich dům stojí ve srovnání s ostatními.
Velká část obyvatel obytných domů (SVJ, Družstva) se nyní potýkají s nutností vymáhanou zákonem – a sice nechat si zpracovat PEN. Tato povinnost je dána dohodou Evropské unie, že členské státy budou šetřit energií, spolu s tím pak pravidlem, že každý větší spotřebič energie bude povinně vybaven energetickým štítkem.
Co je PEN?
PEN je nástroj, kterým se deklaruje energetická potřeba budovy, jde tedy o obdobné údaje, jako je např. spotřeba paliva na 100 km v technickém průkazu vozidla. Z této paralely jasně vyplývá i to, že spotřeba energie v domě se může různit na základě konkrétních podmínek (např. klimatická data) i na základě jeho užívání. I tak jej však lze použít pro porovnávání nemovitostí.
Že energetická náročnost budovy ovlivňuje náklady na její provoz je zřejmé, málokdo si však uvědomí, kolik nás vytápění budov stojí peněz a jak díky vysokým nákladům na energie klesá naše životní úroveň. Níže jsou pro orientaci uvedeny dvě tabulky uvádějící cenu nákladů na vytápění podle druhu budovy a podle stavu jeho tepelných izolací. Na první pohled je zřejmé, že tepelné izolace dovedou výrazně snížit cenu za otop.
Kolik stojí PEN?
Cena za vypracování PEN se liší podle velikosti objektu i podle podkladů, které jsou k dispozici. Pokud se vypracovává PEN na bytový dům, tak se pohybuje cena v řádech stokorun na byt, pokud se jedná o rodinný dům, který je navíc bez dokumentace, tak cena lehce překročí několik tisícikorun. To jsou ceny v porovnání s hodnotou nemovitosti zlomkové. Opět lze použít analogii k automobilům, kde musíme ze zákona jednou za 2 roky utratit několik tisícikorun za STK, ačkoliv třeba téměř celou tu dobu stojí auto v garáži.
Kolik stojí teplo?
V tabulce 1 jsou uvedeny náklady na vytápění (tedy nikoliv na celý energetický provoz budovy) u několika různých objektů v závislosti na jejich energetické kvalitě a v závislosti na použitém palivu.
Tabulka 1: Roční cena vytápění v Kč v rodinném domě v závislosti na palivu a druhu budovy.
palivo | „normální dům“ | „nízkoenergetický“ dům | dům splňující požadavky norem | pasivní dům |
spotřeba energie na vytápění na 1 m2 | ||||
160 kWh/(m2.a) | 50 kWh/(m2.a) | 57kWh/(m2.a) | 20 kWh/(m2.a) | |
elektřina | 91 000 Kč | 32 000 Kč | 36 000 Kč | 16 000 Kč |
dřevo | 32 000 Kč | 9 900 Kč | 11 000 Kč | 3 900 Kč |
hnědé uhlí | 41 000 Kč | 13 000 Kč | 15 000 Kč | 5 200 Kč |
zemní plyn | 54 000 Kč | 19 000 Kč | 22 000 Kč | 9 900 Kč |
V tabulce 2 pak jsou uvedeny náklady na vytápění (tedy nikoliv na celý energetický provoz budovy) u bytových domů v závislosti na jejich energetické kvalitě a v závislosti na ceně tepla. Hranice 650 Kč byla zvolena záměrně, neboť toto je přibližně cena tepla, od které výš se vyplatí zvážit přechod na vytápění tepelnými čerpadly nebo vlastní kotelnou na zemní plyn. Při nižší ceně je výhodnější odebírat teplo z CZT.
Tabulka 2: Roční cena vytápění v Kč v bytě o velikosti 70 m2 v závislosti na ceně tepla a kvalitě tepelných izolací budovy.
cena tepla
[Kč/GJ] |
„normální dům“ | „nízkoenergetický“ dům | pasivní dům |
spotřeba energie na vytápění na 1 m2 | |||
160 kWh/(m2.a) | 50 kWh/(m2.a) | 20 kWh/(m2.a) | |
500 | 20160 | 6300 | 2520 |
650 | 26208 | 8190 | 3276 |
800 | 32256 | 10080 | 4032 |