Home » Mileniálové » Klára Pokorná: Hlavně si uvědomit, že lidi, nejsou všichni stejní
aktivita

Klára Pokorná: Hlavně si uvědomit, že lidi, nejsou všichni stejní

Když jste byla malá, jaký byl Váš sen? Čím jste chtěla být?
Já jsem vždycky chtěla jezdit na koni. Jezdila jsem už od svých 5 let a doteď jezdím. Nějaký sen, když přemýšlím… No rozhodně jsem chtěla být ten nejlepší jezdec na koni. Taky jsem chodila na gymnastiku, kam mě vodila moje mamka a hrozně mě to nebavilo. To si pamatuju. A v pátek jsem vždycky mohla chodit na koně a na to jsem se těšila nejvíc. A to mi taky zůstalo. Teď je to pro mě asi největším koníčkem meditace. A vlastně to, co je dnes moje povolání, tak to jsem tenkrát nesnášela. A pamatuji si, jak jsem si říkala, proč tam vlastně chodím, když mě to nebaví.

Kdy jste se dostala k józe a co Vás k ní dovedlo?
Jezdila jsem na koni a začaly mě bolet záda. A jako většina lidí jsem šla na jógu. Hodně doktorů a fyzioterapeutů posílá na jógu právě kvůli bolestem zad. Tam právě přisel ten první moment, kdy mi jóga pomohla, cítila jsem se mnohem lépe, celé tělo bylo uvolněné a fungovalo mnohem lépe, a hlavně bez bolesti. No a taky jsem zjistila, že už nejsem tak flexibilní jako když mi bylo 5. A hrozně mi to tenkrát vadilo, že mě omezuje moje neflexibilní tělo. V tu dobu jsme se také vrátila zpět ke gymnastice. Ano k tomu, co jsem jako malá nesnášela.
Myslím si, že jóga dokáže nabídnout každému strašně moc. Sportovci, babičce, někomu, kdo je v kanceláři.

Jaká byla cesta k tomu, že se z Vás stala lektorka?
Chodila na vysokou školu, kde jsem studovala mezinárodní obchod a chtěla jsem jít na diplomacii, to se mi moc nepovedlo. Rozhodně jsem se viděla, že nebudu v Čechách. Že budu diplomatka v kostýmku, na podpatkách. Právě na vysoké škole jsem začala chodit na jógu. Dostudovala jsem a chvíli jsem dělala realitního makléře, v rodinné firmě, ale víte, jak je to, když pracujete s rodiči. To moc nefungovalo. A já jsem cítila, že chci dělat něco jiného, něco jen sama za sebe.
Jóga mě bavila a chtěla jsem jít hlouběji a říkala jsem si, proč bych si neudělala kurz. Tenkrát jsem, jako spousta lidí, nechtěla učit, především mě to zajímalo. Ani bych po tom prvním kurzu neřekla, že bych chtěla učit a že by to bylo zlomové. Změnilo se to až když jsem jela na Yoga Confference do Cologne, kde jsem potkala Meghan Currie a tehdy jsem si řekla „wow, tak tohle mě vážně baví.“ Začala jsem se víc zajímat o zahraniční učitele, sledovala jsme je na instagramu, dívala se na jejich flows. Potom jsem potkala svého učitele. To jsem byla v Berlíně na takovém šíleném 4denním workshopu, bylo to v Astra Kultur Haus, kde se normálně dělají koncerty. A tam jsme měli workshop s učitelem z LA, který je něco jako SuperHuman. A tam v tu chvíli sem si řekla, jo, že tohle opravdu chci, že tohle je styl jógy, který je přesně pro mě. Na konci workshopu, jsem šla za tímhle Super Human – Dylanem, který je v jóga světě něco jako Michael Jackson. Šla jsem za ním ve stylu “Hele kámo, víš co, nechtěl bys přijet do Čech a učit tady nějaký retreat?” No a on na to “jojo, napiš.” Takhle začala naše, pro mě opravdu zlomová, spolupráce.

Kdybyste měla vyjmenovat, které věci jsou pro lektory důležité, jaké by to byly?
Hlavně si uvědomit, že lidi, nejsou všichni stejní. Někdo je vysoký, někdo malý a někdo je flexibilní a někdo ne. A lektor nemůže se všemi zacházet stejně. A takhle je to OK. Lidi se chtějí na józe cítit dobře a vy jim to chcete a musíte umožnit.
Lektor je leader a neměl by se před studenty bát. Musí jim předat zážitek. Protože jinak byste si mohli cvičit jógu z Youtube. Já se snažím dát do lekce víc ze sebe. Nejvíc mi daly lekce, kde přišlo 70 lidí a já jsem bez mikrofonu musela všechno zvládnout. Samozřejmě že jsem další den nemluvila, ale ta euforie a energie byla skvělá a posunulo mě to dál.

Většina lidí si pod jógou představí ladné pomalé cvičení, při kterém se trošku protáhnete. Vaše lekce jsou ale velmi intenzivní a hraje při nich hudba, kterou by si většina lidí s jógou nespojila. Jak jste se k tomuto stylu dostala?
Jóga není jen pro určitý druh lidí, a i to mě na ní baví. Myslím si, že jóga dokáže nabídnout každému strašně moc. Sportovci, babičce, někomu, kdo je v kanceláři. A já jim taky chci nabídnout sebe. To že jsem hlasitá mi říká spousta kamarádů. Ale osobitost lekce je důležitá a já chci, aby lidi měli z té jógy zážitek. Takže jednoduše je to jóga podle mě.

Myslíte si, že tato kombinace je i důvodem, proč s Vámi spolupracují známé značky a videa z Vašich lekcí postují známí inlfuenceři?
Já doufám, že je to kvůli mojí energii a taky protože je to jiné. Ti, co přišli na lekce, mi říkali, že je to baví a bylo skvělé, že tam chodili mladí lidi a taky kluci. Snažím se každou lekci dělat originální, hlavně kvůli tomu, aby to bavilo ty, co přijdou.

Připadáte si Vy sama jako influencer?
Dělám trénink pro učitele a tam si myslím, že toho ovlivňuju nejvíc, ale všechno je o “sdílení pěkných věcí s lidmi” a já ráda předávám to pozitivní dál. Já chci lidi inspirovat, aby dělali nejen jógu. Chtěla bych lidem dát sílu k tomu, že to, co budou chtít, to taky můžou udělat. A doufám, že jsem aspoň pár lidí ovlivnila.

Pojem influencer se často pojí s druhým pojmem, Mileniál. Vy sama věkem zapadáte do této generace. Znáte nějaké mýty o této generaci? Co vy sama si o ní myslíte?
Já nerada dávám lidi do boxu a nemám ráda popisky. A myslím, že ani lidi to nemají rádi. Ti, které mám okolo sebe já, z téhle generace, dělají věci jinak, rozhodně nejsou líní, jak se říká. Co já vidím, tak nemáme tolik strachu. A to si myslím, že je na nás skvělé. Že se nezalekneme. A když se to nepovede, tak to, aspoň já, zkusím znovu. A tyhle fails jsou to, co vás posune dál. Ten růst, je úplně přirozený. Jsme taky, podle mě, víc otevření.

Next article