Domovská stránka » (RE)start pracovního trhu » STRONGMANEM JIŘÍ TKADLČÍK A JEHO ŽIVOT S CUKROVKOU
(RE)start pracovního trhu

STRONGMANEM JIŘÍ TKADLČÍK A JEHO ŽIVOT S CUKROVKOU

Foto: Archív JT
Jiří Tkadlčík je neúspěšnějším českým strongmanem. Tímto titulem se může po právu pyšnit díky stříbrné medaili, kterou v roce 2021 vybojoval na mistrovství světa ve Finsku. Dokazuje však, že je silný nejen fyzicky, ale také duchem. Od dětství totiž trpí cukrovkou, se kterou se vypořádává více než dobře. S pozitivním myšlením a přípravou na závody mu pomáhá kouč olympijských vítězů Jan Mühlfeit.

Zažíváte situace, kdy je pro Vás označení strongman nevýhodou?

Samozřejmě, někdy se stane, že je označení strongman nevýhodou. Společnost má totiž pod tímto označením zaškatulkované silné chlapy, kteří jsou většinou hloupí a svoji sílu využívají maximálně k tomu, aby se někde porvali. Občas se tedy s tímto předsudkem setkám, ale není to už tak časté, jako to bývalo.

Tkadlčík
Jiří Tkadlčík

Spolupracujete s panem Janem Jan Mühlfeitem. Jak vypadá mentální příprava před závody?

Ano, s Honzou Muhlfeitem spolupracuji zhruba tři roky. Teď příprava na závody nebyla až tak intenzivní, protože už jsem se spoustu věcí naučil a skrze covid bylo těžké se setkávat.

Dříve to bylo ale intenzivní, jednou týdně jsme si sedli a probrali jsme situaci. Honza mě naučil spoustu věcí i vizualizací, jak to dělat lépe a tak dále. Já se samozřejmě v tomto oboru taky vzdělávám a dokonce dělám i přednášky na téma motivace, takže o tom taky něco vím, ale Honza takzvaně jak říkám, vybrousil diamant.

Kdybyste měl vypíchnout jednu věc, kterou Vám spolupráce s panem Jan Mühlfeitem přinesla, co by to bylo?

Vypíchnout jednu věc je těžké. Rozhodně bych ale zmínil, že mi pomohl k titulu mistra světa v roce 2018, kdy mě hodně uklidnil a bylo to vidět na výkonu, který byl sebevědomý a skvělý od začátku do konce.

Vždycky mám výborný start závodu, většinou po dvou, třech disciplínách vedu a potom mi začnou docházet síly a začne mi haprovat hlava. To on umí dobře zvrátit a naučil mě dotahovat věci do konce.

Váš pozitivní postoj k diabetu je obdivuhodný. Přistupoval jste tak ke své diagnóze vždy?

Co se týče diabetu, nepamatuji si, že bych měl někdy nějaký jiný přístup, než jaký mám teď. Nikdy jsem to nebral jak bernou minci, že mě to bude nějakým způsobem poškozovat.

Vždycky jsem se z toho snažil vzít to nejlepší a dalo mi to hrozně velkou disciplínu. Tento přístup jsem měl už jako malý, byly tam samozřejmě omezení, že například nemůžu jíst sladké, ale já jsem se z toho snažil vždycky vzít to nejlepší.

Na své konto jste si připsal titul nejsilnějšího muže světa (do 105 kg). Jaký je Váš další cíl?

Titul mistra světa mám už za sebou. Letos jsem byl ve Finsku druhý, první místo mi těsně uteklo. Nebazíruji na tom, že potřebuji vyhrát ještě čtyřikrát nebo pětkrát, spíše se tím snažím bavit. Obrovským cílem pro mě je, vlastní silou táhnout letadlo.

Další článek