Home » Věda a výzkum » Česká věda léčí: Nanotechnologie, implantáty i vakcíny na míru
Sponsored
Sponsored by:

Čeští vědci úspěšně využívají nejnovějších poznatků z polymerní chemie, aby vyvinuli nové prostředky pro medicínu a zdokonalili léky pro léčbu závažných nemocí. V rámci programu Molekuly a materiály pro život Strategie AV21 spolupracují hned čtyři ústavy Akademie věd. Některé jejich vynálezy již dnes zkoušejí a zdokonalují lékaři a výzkumníci v oblasti medicíny. Nanosondy mohou zobrazit hranice nádorů.

Jak zdárně vyléčit rakovinu? V případě, že dojde k operaci, je zásadní odstranit nádorové buňky. Zároveň by ale pochopitelně neměla operace zlikvidovat i zdravou tkáň z blízkého okolí nádoru. Vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd proto ve spolupráci s kolegy z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole vyvíjejí svítící nanosondy z polymerních materiálů, které by chirurgům v budoucnu pomohly zobrazit hranice operovaných nádorů. Nejvíce by lékařům mohly pomoci u těžko přístupných nádorů hlavy, krku nebo tlustého střeva.

Vakcína proti nádorům

Očkování slouží už řadu let jako základ prevence různých infekčních onemocnění. V poslední době ale vakcíny získávají stále větší význam i při léčbě nádorů. Vědci věří, že v budoucnu budou schopni připravit vakcínu, která pomůže léčit nádory. „Otevírá nám to nové možnosti imunizace organismu, využitelné jak při prevenci řady infekčních onemocnění, tak při personalizované terapii nádorů,“ říká Dr. Richard Laga z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Takovéto vakcíny byly navíc už úspěšně otestovány při léčbě nádoru tračníku nebo při prevenci závažných onemocnění vyvolaných virem HIV.

Implantát pro přesné dávkování léků

Vědci z Ústavu makromolekulární chemie se věnují také výzkumu nových způsobů, jak zlepšit účinky protinádorových léčiv. Chtějí například zefektivnit léčbu retinoblastomu – nejčastějšího zhoubného nádoru očí, který postihuje děti. Vyvinuli proto hydrogelový implantát, který pomůže dopravit léčivo přímo do oční bulvy a tam ho postupně uvolňovat. Na jeho přípravě se podílí i lékaři z Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařské fakulty UK. „Implantát bude vyroben z látky, která je v medicíně známá například pro výrobu umělých nitroočních čoček,“ popisuje Dr. Jakub Širc z Ústavu makromolekulární chemie.

Cílené léky s minimem vedlejších účinků

Slyšeli jste už o Wilsonově chorobě? Moc se o ní nemluví, ale na celém světě s ní bojuje zhruba třicet milionů lidí. Kvůli mutaci genů se v těle hromady ionty mědi z potravy a usazují se zejména v játrech a v nervovém systému. Wilsonova choroba může mít celou řadu nepříjemných projevů, mezi které patří neurologické problémy, včetně například poruch motoriky či psychických změn, nemocní bojují také s anémií či s hormonálními poruchami. Vědecký tým pod vedením Dr. Martina Hrubého z Ústavu makromolekulární chemie nyní přišel s novou strategií léčby. Ta by mohla pomoci zachytávat ionty mědi přímo v trávicím traktu. Díky tomu, že se částice s léčivem nebudou vstřebávat dál do organismu, neměla by mít léčba tak významné vedlejší nežádoucí účinky jako dosud. Novou strategii vědci už úspěšně otestovali na myších a potkanech.

Next article