Home » Věda a výzkum » Pokroky ve výzkumu v zájmu energetiky a životního prostředí
Sponsored
Sponsored by:

Ing. Jiří Plešek, CSc. ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR

V Ústavu termomechaniky AV ČR se zabýváte mimo jiné energetickým výzkumem. Jaké nové nebo účinnější způsoby přeměny energie v současnosti vyvíjíte?

V poslední době jsme vyvinuli dva zajímavé koncepty. První využívá soustředěnou detonaci plynu, při níž vzniká vysokoteplotní plazma, které se pohybuje vysokou rychlostí. Plazma stlačí magnetické pole cívek rozmístěných okolo něj, čímž přímo získáme elektrickou energii. Metoda může zvýšit účinnost přeměny energie v tepelné elektrárně s plynovou turbínou. Druhým konceptem je aerosolová syntéza nanočástic, které lze použít jako katalyzátory pro vodíkové palivové články nebo pro elektrolyzéry k výrobě vodíku. Vodíkové palivové články mají potenciál konkurovat bateriovým technologiím v oblasti elektromobility. Vodík vyrobený elektrolýzou může sloužit pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.

Jak vnímáte budoucnost fotovoltaiky – věříte, že bude v budoucnu hrát v energetice větší roli než dnes?

Rozhodně ano. Fotovoltaika nevyčerpala svůj potenciál a její podíl v energetickém mixu může dále stoupat. S tím však poroste potřeba energii skladovat. My zkoumáme ukládání energie do setrvačníků. Zkoumáme i ukládání tepelné energie do speciálních materiálů, které využívají fázovou přeměnu k přijetí a následnému uvolnění tepla.

Ve svých aerodynamických tunelech jste studovali také šíření uhelného prachu v případě, že se rozšíří těžba uhlí v lomu Tušimice. Jaký je dopad těžby na znečištění okolí a jak daleko se může prach z těžby šířit?

Náš výzkum ve spolupráci s ČVUT v Praze paradoxně ukázal, že rozšíření těžby by prašnost v okolí oproti současnému stavu snížilo! Důvodem je plánované vytvoření hlubšího dolu s topografií, která je pro převažující západní proudění vzduchu méně „příznivá“ pro šíření prachu než současná „mělčí“. Nejmenší prachové částečky se šíří do vzdálenosti několika kilometrů.

Zpracováváte i simulace znečištění měst z dopravy, nebo dokonce pro případy chemické havárie nebo teroristického útoku. V čem je proudění vzduchu v městské zástavbě specifické a kde by měl člověk hledat bydlení, aby se vyhnul největší koncentraci škodlivin a emisí?

Problematika turbulentního proudění okolo městské zástavby je velmi složitá. Zjistili jsme, že klíčový význam pro ventilaci ulic má nejen směr větru, ale i proměnná výška střech. Ta může totiž rozbít, nebo naopak posílit víry, které zvyšují koncentraci polutantů například na chodnících. Obecně však platí, že čím je uliční kaňon hlubší, tím je hůře ventilován. Městská zástavba s nízkými a proměnnými výškami budov tak nabízí lepší prostředí pro život.

Next article