Péče o dětské zoubky je klíčová od prvního dne prořezání. Jak efektivně a bezpečně pečovat o ústní hygienu kojenců a batolat, překonat počáteční výzvy a předejít zubnímu kazu, který by mohl mít závažné dopady na zdraví a pohodu vašeho dítěte?
Anna Hájková, DiS.
diplomovaná dentální hygienistka, členka Prezidia ADH ČR
Proč a jak začít s čištěním zubů u kojenců?
Péče o dutinu ústní by měla začít již v okamžiku prořezání prvního zubu, tedy ve chvíli, kdy na sliznici dítěte zaznamenáme výstupek připomínající malé zrnko rýže. V tomto momentu je vhodné začít s pravidelným odstraňováním plaku, ideálně za pomoci jednosvazkového kartáčku, a to v režii rodiče či pečující osoby.
Jednou z hlavních výzev v péči o chrup kojenců je nemožnost racionální domluvy s dítětem. Je proto zcela běžné, že půlroční dítě reaguje na čištění negativně – pláčem či odporem – jelikož ještě není schopno chápat důsledky nedostatečné ústní hygieny. Klíčové je proto vědět, proč zuby čistíme, zvolit efektivní pomůcky a osvojit si správnou polohu pro bezpečné a účinné čištění.
Překonání odporu dítěte a obav rodičů
Mezi rodiči často panují obavy, že pevné zajištění dítěte během hygieny může vést k psychickému traumatu. Tzv. „zakleknutí“ však neznamená násilné držení dítěte, ale bezpečnou a šetrnou stabilizaci těla, která umožňuje kvalitní hygienu bez zranění. Pokud rodiče čištění zubů zcela vynechají, výrazně se zvyšuje riziko časného vzniku zubního kazu a potřeby následného ošetření, které může být pro dítě traumatizující – zejména, pokud není dostupné ošetření v respektujícím prostředí zubní ordinace.
Následné mnohočetné anebo rozsáhlé zubní kazy je možné u malých dětí ošetřit v celkové anestezii. Tuto variantu ale některým rodinám znemožňují finanční i systémové limity, i v případě, že je indikovaná. Proto je prevence prostřednictvím pravidelné a důsledné hygieny zásadní – i za cenu dočasné nespolupráce ze strany dítěte.
Má kojení přímý vliv na vznik zubního kazu?
Diskutovaným tématem zůstává vliv kojení na vznik zubního kazu. Samotné kojení kaz nezpůsobuje – k jeho rozvoji je nutná dlouhodobá přítomnost mikrobiálního plaku a fermentabilních sacharidů. Pokud je plak důsledně odstraňován, nedochází ke vzniku kazu ani při kojení. V opačném případě, kdy plak setrvává a dítě je často krmeno sladkým mateřským mlékem, může dojít k velmi rychlé demineralizaci skloviny, vzniku kazu a ztrátě zubů již v raném věku.
Pro čištění zubů se doporučuje poloha vleže na zádech, kdy jsou ruce dítěte jemně fixovány nohama rodiče a hlava je zajištěna mezi stehny. Pokud je třeba, lze dolní končetiny dítěte zafixovat například zátěžovou dekou. Tato pozice umožňuje dobrý přehled o stavu dutiny ústní i bezpečný přístup k jednotlivým zubům. U kojenců s malým počtem zubů trvá samotné čištění jen několik desítek sekund, nejideálnější pomůckou je jednosvazkový kartáček právě díky jeho malé hlavici.
Otázky typu „kdy začít s mezizubní hygienou?“ nebo „kdy navštívit zubního lékaře či dentální hygienistku?“ mají jednoduché odpovědi. S používáním mezizubního kartáčku začínáme tehdy, kdy dojde k těsnému kontaktu sousedních zubů. První návštěva u zubního lékaře by měla proběhnout preventivně již při erupci prvního zubu – umožní to dítěti zvyknout si na prostředí ordinace a včasně odhalit případné vývojové anomálie, například defekty skloviny. Dentální hygienistku by měli rodiče vyhledat tehdy, pokud si nejsou jisti správností domácí hygieny – klidně i s kojencem. Hygienistka poradí, ukáže správnou techniku a pomůže nastavit rutinu v souladu s individuálními potřebami dítěte.
