ERP systém K2 v současnosti používají stovky firem nejen v Česku, ale i v zahraničí. Denně se do systému přihlásí na dvacet tisíc uživatelů a jejich počet neustále roste. Za úspěšným firemním softwarem stojí společnost K2. Ta má své pobočky v Brně i Praze, ale hlavní sídlo byste tam hledali marně. Firma sídlí v Ostravě. O tom, proč se vyplatí dělat věci jinak než ostatní, jsme mluvili se šéfem vývoje K2 Tomášem Szkanderou.
Tradičním sídlem IT firem jsou Brno a Praha. Vy sice v těchto městech také máte své týmy, ale hlavní vývoj je v Ostravě. Na co lákáte lidi do tohoto regionu?
Ačkoliv to tak na první pohled nemusí vypadat, Ostrava je sama o sobě centrem dění v IT minimálně pro celý region. Máme tady dvě vysoké školy, na kterých se informatika učí – Vysokou školu báňskou a Ostravskou univerzitu. A kousek dál v Karviné je třetí – katedra informatiky Slezské univerzity. Taky tady máme Karolinu, nejvýkonnější superpočítač v Česku, který patří i mezi světovou špičku.
Ostrava je zkrátka přirozeným centrem pro severní Moravu. A my usilujeme o to být nejlepší IT zaměstnavatel v regionu. Zaměřujeme se proto hlavně na lidi, kteří už tady studují. A věřím, že jim nabízíme takové podmínky, aby odtud neodcházeli.
Dnes je v IT běžné pracovat na projektech, které mají jasně definovaný začátek a konec. Po odevzdání projektu zadavateli se pak člověk přesouvá na nový úkol a začíná od začátku. Jak se od tohoto přístupu liší práce v K2, ve které pracujete prakticky od počátku firmy na jednom produktu?
Ten rozdíl je zásadní. A je to taky důvod, proč odmítám agentury, které nám volají s tím, že nám jsou schopné na rok zajistit ať už programátora, nebo celý tým. Neděláme projekt, který se nasadí nebo prodá, a neskáčeme k jinému produktu. Vyvíjíme ERP systém, na kterém děláme prakticky 30 let. A neustále ho posouváme kupředu.
Potřebujeme proto lidi, kteří za něj převezmou zodpovědnost. A budou mít radost z toho, co vytvořili. U nás nenajdete nikoho, kdo by jen „poslepoval jakž takž funkční řešení“ jenom proto, že ho tlačí termíny. Chceme našim zákazníkům opravdu pomáhat. Programátoři navíc dostávají zpětnou vazbu od zákazníků, tedy od reálných uživatelů toho, co vytvořili. Kdyby neodvedli dobrou práci, vrátí se jim to jako bumerang.
Je pravda, že ve vaší firmě je poměrně malá fluktuace – řada vašich kolegů je v K2 déle než 5 let. Vy sám jste začínal jako brigádník a dneska jste po 17 letech na pozici CEO. To je na dnešním pracovním trhu poměrně nezvyklé.
To asi je. Řekl bych, že je to také tím, že nejsme korporát. Jsme sice velká, stabilní firma s jasnou vizí, směrem a silným produktem. Máme za sebou bohatou historii a naše řešení používají stovky firem, včetně těch nejznámějších českých značek. Ale u nás je každý zaměstnanec součástí toho všeho, nikoli jen bezejmenným pěšákem, od kterého se očekává, že splní svůj úkol.
U nás pořád může kdokoliv zajít za generálním ředitelem a říct mu, co má na srdci. Nemusí kvůli tomu dva dny dopředu plánovat v kalendáři nějakou schůzku.
Osvědčilo se nám taky to, že nemáme HR oddělení. Na pohovoru uchazeči nesedí s personalistou, ale přímo s šéfem týmu, který hledá člověka. Neděláme nějaké vzorové úkoly nebo testy. Je to víc o tom, jestli si sedneme a jestli cítíme, že ten člověk má chuť něco dělat. To, jestli něco umí, nakonec stejně z jednoho úkolu nezjistíte. Ale po týdnu ve firmě už máte jasno.
V polovině letošního roku jste se stal ředitelem K2 Software. Plánujete i nějaké změny v oblasti personalistiky?
Žádnou radikální změnu neplánuji. Fungujeme na principu, kdy má každý vedoucí týmu stoprocentní kompetenci vzít si, koho uzná za vhodné. On sám nejlépe ví, kdy potřebuje člověka navíc, nebo kdy je potřeba někoho v týmu nahradit. Je to jeho zodpovědnost a nikdo mu do toho nekecá.
Je taky zodpovědný za rozvoj svých lidí. U nás nenajdete jinde populární hodnotící pohovory. Když je potřeba něco řešit, řešíme to hned a otevřeně. Myslím si, že je špatně, když si nadřízený píše někam do tabulky, co zaměstnanec udělal dobře a co špatně. A pak to vytáhne po půl roce.
Jednou za rok – po vydání nové verze K2 – mám s každým člověkem z vývoje krátký pohovor. Ale ten je o tom, co bude, a ne o tom, co bylo. Protože to už máme dávno vyřešené.
Jak byste popsal ideálního kandidáta na pracovní místo v K2?
Je to člověk, který má energii a chuť se něco učit. Baví ho programování. Zná objektově orientované programování. A hlavně nechce být jen tím programátorem, který dostane zadání vzešlé z něčí analýzy. A to přepíše do kódu bez toho, že by znal kontext nebo řešený problém jako celek. Měl by mít ambici nechat v tom i kus sebe – svých myšlenek a nápadů.