Vodík v rámci dekarbonizace získává na významu i v ČR. Přesto by úspěšných projektů bylo potřeba o něco víc, aby se urychlil další rozvoj.
Veronika Vohlídková
členka představenstva a výkonná ředitelka
Vodíkové technologie jsou jedním z dílků mozaiky dekarbonizace lidské činnosti. Vodík, jehož je na světě spotřebováno ročně okolo 100 milionů tun, je jednou ze zásadních surovin pro výrobu chemických látek, jako je čpavek či metanol. Hojně se také využívá v rafinériích. V posledních letech zažily vodíkové technologie boom a odborná společnost začala hovořit o rozšíření jeho využití i do sektorů dopravy a energetiky. Asi nejslibnějším využitím vodíku se jeví výroba oceli, ve které lze při použití vodíku s velmi nízkou emisní stopou docílit snížení emisí CO2 až o 95 %. Přesto je nutné zmínit, že vodík jako takový, je primárně vyráběn z fosilních paliv, a tak je nutné dekarbonizovat i jeho produkci.
Čistější výroba vodíku: Zdokonalování technologie elektrolýzy vody i vývoj palivových článků
Právě na dekarbonizaci jeho výroby, včetně následného využití ve výše zmíněných sektorech, se zaměřují výzkumné vědecké a inovační záměry po celém světě. Ani Česká republika není v tomto výjimkou. Česká republika má silný základ v řadě výzkumných institucích a vysokých školách, které se zaměřují na rozvoj vodíkových aplikací. Mezi nejzásadnější instituce patří Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), Západočeská univerzita v Plzni nebo Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Univerzity se zaměřují jak na samotné zdokonalování výroby vodíku, za pomoci elektrolýzy vody či palivových článků, tak také na otázku bezpečnosti například v rámci plnění vodíkových vozidel.
Od elektrolytické výroby vodíku k plnění dekarbonizačních cílů
Nad rámec samotných výzkumných aktivit ale v ČR vznikají již první projekty, které povedou k rozvoji výrobních kapacit elektrolytické výroby vodíku. Asi nejslibnějším kandidátem na realizaci je litvínovský elektrolyzér o výkonu 30 MW, který staví společnost Orlen Unipetrol ve své rafinerii a který bude použit k dekarbonizaci sektoru dopravy. V Ústeckém kraji vzniká celá řada projektů, které plánují litvínovské rafinerii vodík dodávat k plnění dekarbonizačních cílů. Jsou to právě úspěšné projekty, které v ČR chybí.
Na těchto projektech si jednotlivé společnosti mohou vodík osahat a v budoucnu být připraveni na jeho rozšíření i do dalších sektorů. Jediný funkční elektrolyzér vody s výkonem přibližně 230 kW momentálně stojí ve zlínských Napajedlech a je za něj zodpovědná společnost Solar Global. Více úspěšných projektů povzbudí na oplátku další rozvoj výzkumu a vývoje a podpoří Českou republiku v cíli stát se z montovny mozkovnou.
