Trh práce zažívá i kvůli sílící automatizaci a digitalizaci překotné změny, na které je dobré se adaptovat. S tím může pracovníkům pomoci celoživotní vzdělávání, díky kterému lze snadněji změnit obor, pozici nebo podpořit svůj kariérní růst.
TOMÁŠ ERVÍN DOMBROVSKÝ
analytik pracovního trhu, LMC
Jak může celoživotní vzdělávání otevřít dveře k různým kariérním příležitostem?
Zásadně. Význam celoživotního vzdělávání v posledních letech roste. Společnost se rychle mění, zejména kvůli událostem jako pandemie covidu-19, kdy bylo mnoho lidí donuceno změnit práci. Před pár lety se většina lidí vzdělávala, aby nezůstala pozadu ve svém oboru. Nyní však více lidí investuje do vzdělávání, aby si otevřeli dveře k zajímavějším a perspektivnějším kariérním možnostem.
Neměli bychom však očekávat, že okamžitě po absolvování jednoho kurzu naskočíme na lepší pozici. Vzdělávání je často dlouhodobý proces. V některých případech mohou lidé vidět výsledky až po delší době, což může být frustrující.
Důležité je také uvědomit si, že mnoho firem investuje do vzdělávání svých zaměstnanců, ale nemusí jim vždy nabídnout možnost postupu či změny pozice. Pro mnoho lidí je tak nejlepším řešením hledat nové příležitosti mimo svou současnou firmu. Cesta k profesnímu rozvoji není vždy lineární, spíše se jedná o postupné hromadění dovedností a zkušeností.
Můžete nám přiblížit konkrétní příklady profesního růstu nebo kariérního přesunu, ke kterému došlo díky celoživotnímu vzdělávání?
Vzpomeňme například na horníky, kteří se přeškolili na programátory. Nešlo o to, aby se všichni horníci stali programátory, ale aby ukázali, že i po 20 letech práce v dole mohou za necelý rok začít programovat a uplatnit se v této nové profesi. Hlavní výzvou však nebyla jen samotná náročnost vzdělání, ale přetrvávající neochota firem přijmout někoho s radikálním přesunem v kariéře.
Dalším běžným příkladem jsou účetní, kteří se vzdělávají v oblasti datové analýzy. Již měli kompetence v oblasti dat, ale prohloubili své dovednosti prostřednictvím datových kurzů.
Důležité je zdůraznit, že nejen mladí lidé hledají nové možnosti vzdělávání a kariérního růstu. Dnešní čtyřicátníci i padesátníci jsou silnými skupinami, které se často účastní rekvalifikací, ale firmy mají vůči starším pracovníkům předsudky. I když firmy často hledají mladší zaměstnance, neměly by přehlížet ani zkušenější kandidáty snažící se uplatnit v novém zaměření, neboť mohou přinést mnoho hodnot.
Mladší generace je často vnímána jako pružnější a více adaptabilní, zvláště pokud nedávno dokončili školu. Avšak i starší lidé se mohou učit a zdokonalovat bez ohledu na věk. Problém je v tom, že starší pracovníci jsou často diskriminováni a nemají stejné příležitosti jako mladší kolegové, což může vést k nižší motivaci k vzdělávání a růstu.
Co byste poradil mladým lidem, kteří chtějí změnit směr své kariéry a věnovat se něčemu úplně novému?
Z mého pohledu se často ukazuje, že lidé si najdou svou cestu až v průběhu práce, ne v průběhu studia. Mé doporučení je jednoduché: začněte pracovat a zkoušet různé pozice. Některé firmy podporují rotaci mezi odděleními, což může být pro mladé lidi užitečné. Důležité je nepřestat hledat to, co vás skutečně baví a motivuje. I začátek na pozicích, které nevyžadují vysoké vzdělání, může být užitečným krokem k pochopení toho, jak funguje obor nebo firma.
Myslíte si, že by na někoho, kdo často mění zaměstnání, mělo být na pracovním trhu nahlíženo negativně?
Vůči lidem, kteří mění práci často, existuje řada předsudků. Pokud ale jde o mladé lidi čerstvě po škole, je zcela normální zastávat za krátkou dobu více pozic, například v průběhu tří let.
Jaké oblasti nebo odvětví mimo IT považujete za zvláště perspektivní do budoucna?
Kromě IT, je to jistě oblast zdravotnictví a sociálních služeb. Obě tyto oblasti kvůli stárnutí populace velmi rychle rostou v celé Evropě. S narůstajícím počtem starších lidí je potřeba více zdravotních a sociálních služeb. Kromě toho nejspíše poroste také zaměstnanost v energetice, v níž Evropa potřebuje zajistit svou bezpečnost a nezávislost.
Naopak ve zpracovatelském průmyslu, který je dlouhodobě největším segmentem zaměstnanosti v ČR, počet pracovních míst nejspíše ruku v ruce s automatizací a dalšími technologickými změnami postupně mírně poklesne.