Touží mladí zaměstnanci po manažerských pozicích, nebo dávají přednost horizontálnímu růstu? Manažerské křeslo už pro ně není jen otázkou prestiže a peněz, ale i obrovské zodpovědnosti.
Jakub-Marek Štěpán
Spoluzakladatel Institutu firemní kultury (INFK)
Proč se mladá generace zajímá o horizontální růst?
Je fakt, že čím dál víc výzkumů ukazuje, že nastupující generace zaměstnanců má menší zájem o manažerské role. Proč? Chtějí víc flexibility a pracovní rovnováhy, což manažerská pozice většinou nenabízí. Lidé si ji spojují s tlakem, stresem a velkými nároky. Nejde ale jen o to, že by se lidé stresu úplně vyhýbali. To je jen část pravdy.
Zároveň si podle mě čím dál víc lidí uvědomuje, že manažerská role je hlavně o vedení lidí, což je něco, co není vůbec jednoduché a je to disciplína sama o sobě. To si dřív lidé tolik neuvědomovali a manažerské křeslo vnímali spíš jako víc peněz a rozdávání úkolů. Dnes už ví, že je za tím víc, a proto se horizontální růst stává atraktivnější.
Jaké výhody firmám přináší interní mobilita?
Díky interní mobilitě můžou firmy udržet ty zaměstnance, pro které jsou nové výzvy a různorodost v práci klíčové. A super je, že horizontální mobilita může podpořit i ty, co chtějí růst vertikálně. Když člověk projde různými odděleními a líp chápe, jak celá firma funguje, má pak skvělé předpoklady pro top management, kde je právě nadhled a znalost firmy nejdůležitější. Zkrátka podporováním horizontální mobility zabijete dvě mouchy jednou ranou.
„Možnost kariérního růstu“ v inzerátech. Jaká je realita?
Je velká otázka, co se za tou proklamací skutečně skrývá. Pokud je tam jen prázdná fráze o kariérním růstu a není to v inzerátu nijak specifikované, např. zaměstnanec má možnost se hlásit na pravidelná školení nebo výběrová řízení jsou vždy prvně vyhlašovány interně, tak je to prostě jen hezká věta. Těžko se to pak posuzuje. Kdybych byl v kůži kandidáta, zkoumal bych, co tím firma vlastně myslí. Klidně bych se na to přímo zeptal na pohovoru.
