Vědecká studie s názvem Výskyt Babesia canis, Anaplasma phagocytophilum, Borrelia burgdorferi sensu lato a Ehrlichia canis u klíšťat nalezených na kočkách a psech na území České republiky a Slovenska došla k řadě překvapujících zjištění o klíšťaty přenášených patogenech.
Studie probíhala v rámci projektu „Protect Our Future Too“ (Chraňte i naši budoucnost) v letech 2019–2021 a vedl ji veterinární parazitolog prof. MUDr. Łukasz Adaszek. Na práci se podíleli i Radosław Janecki a Łukasz Mazurek
z oddělení epizootologie a kliniky infekčních onemocnění Fakulty veterinárního lékařství Univerzity přírodních věd a Michał Ceregrzyn, Jan Doležal, Martin Michálek z MSD Animal Health a prof. MVDr. David Modrý, který je jedním z ambasadorů iniciativy „Protect our future too“.
Prostřednictvím klíšťat narůstá na území obou států riziko přenosu patogenu Anaplasma phagocytophilum.
Mikroorganismy klíšťat
Cílem této studie bylo posoudit výskyt mikroorganismů Anaplasma phagocytophilum, Borrelia burgdorferi sensu lato, Ehrlichia canis a Babesia canis u klíšťat, která byla nalezena na psech a kočkách v různých krajích České republiky a Slovenska (Hlavní město Praha, Jihomoravský, Jihočeský, Moravskoslezský, Olomoucký, Plzeňský, Středočeský, Zlínský, Banskobystrický, Žilinský, Trnavský, Košický, Bratislavský a Trenčínský kraj). Izolace DNA z organismu klíšťat pro účely molekulární analýzy byla provedená podle příslušné metodologie Łukaszem Adaszekem a Stanisławem Winiarczykem.
Rizika nákazy narůstají
Ze získaných dat vyplývá, že v České republice a na Slovensku existuje riziko nákazy zvířat i lidí onemocněními, jež přenáší klíšťata, což je nutné zohlednit v klinické praxi. Významným zjištěním, které ze studie také vyplynulo, je skutečnost, že prostřednictvím klíšťat narůstá na území obou států riziko přenosu patogenu Anaplasma phagocytophilum.