Se zpěvačkou a influencerkou Monikou Bagárovou jsme si povídali o mateřství, výchově i o tom, jak je pro maminky důležité najít si čas jen pro sebe. Jak se jí změnil život po narození dcery a proč by si nikdy nenajmula chůvu?
MONIKA BAGÁROVÁ
Zpěvačka a influencerka Monika Bagárová se proslavila svou účasti ve finále Česko Slovenské SuperStar v roce 2009, kde skončila na 5. místě, ale zároveň se stala nejlepší zpěvačkou ročníku. V soutěži nyní působí jako oblíbená porotkyně. Kromě pěvecké kariéry a sdílení střípků ze svého života s fanoušky na sociálních sítích se věnuje péči o svou dvouletou dcerku Rumiu.
Doma máte dvouletou dcerku Rumiu. Co vás role matky naučila?
Role matky mě určitě naučila trpělivosti a zodpovědnosti. S mateřstvím také zažívám zcela nový, do té doby nepoznaný, pocit. Pocit strachu o dítě, o tu největší lásku na světě. Pocit, že už celý život mám zodpovědnost za někoho, koho jsem já přivedla na tenhle svět.
Změnil se po narození dcery váš pohled na mateřství?
Odjakživa jsem byla rodinný typ. Vždycky jsem chtěla mít děti brzy, takže jsem v podstatě věděla, do čeho jdu, ale člověk nabírá zkušenosti a zjišťuje spoustu věcí za pochodu. Zásadně se u mě, myslím, nezměnilo nic. Akorát, a to musím přiznat, jsem si vždy, když jsem šla po ulici a viděla jsem, že se nějaké děťátko vzteká a maminka mu dala na zadek, říkala: „Ne, ne, moje dítě tohle nikdy dělat nebude! To určitě ne.“ Říkala jsem si, že to je hrozná matka, že přece nemusí vychovávat touhle extrémní a nevhodnou formou, aby ho ponaučila, a že mu nejspíš neumí věci vysvětlit normálně. No a teď se směju, protože vlastně zažívám s malou dost podobných situací, kdy ona nechápe moje „ne“ a všechno si vynucuje. Občas mi tedy nezbývá nic jiného, než jí dát opravdu symbolicky, a hlavně herecky profesionálně na zadek.
Inspirovaly vás v přístupu k dceři výchovné metody vašich rodičů?
Určitě ano. Máme na výchovu úplně stejný názor a vnímám všechno téměř stejně jako moji rodiče. Respektuju je a oni mě. Velice často se s nimi o věcech výchovy také radím. Jsou pro mě důležitou součástí výchovy malé.
Jak zvládáte péči o dceru? Pomáhá vám s hlídáním rodina, nebo máte i pečovatelku?
Nemám žádnou pečovatelku a ani ji mít neplánuji. Jsme velká rodina a jak jsem už řekla, mí rodiče mi s ochotou a láskou pomáhají a vlastně si pomáháme všichni navzájem. Nedokázala bych asi svěřit své dítě někomu cizímu. I kdyby to byl člověk, který má odbornou kvalifikaci, tak pro mě je zkrátka cizí, což je rozhodující. Takže osobně nejsem pro, ale respektuju to u ostatních, protože vím, že nemá každý takové štěstí a zázemí v rodině jako já. Tímhle způsobem to nějak zvládám, malá je součástí mého života a často i mé práce. Jsou výjimky, kdy zůstává doma s babičkou a já jedu za pracovními povinnostmi. Ale snažíme se vše plánovat tak, aby byla se mnou, jak jen to je možné.
Najdete si čas i sama na sebe? U čeho si nejvíce odpočinete?
Času pro sebe je míň, ale samozřejmě vím, že je velmi důležité chránit si duševní pohodu, abych vůbec mohla fungovat. Takže pro mě čas pro sebe znamená zajít si do studia tvořit hudbu nebo například na pedikúru, ke kadeřníkovi… Zkrátka takové ty hezké ženské věci, které jsou relaxem pro spousty žen, které mají děti a ví, jaký je to záhul…