Pozitivní budoucnost a společenský vývoj stojí na výzkumu a inovacích. Lepší společenské podmínky i individuální uplatnění stojí přitom na jedné základní inovaci – rovném přístupu pro všechny. Vyváženější poměr mužů a žen ve studijních programech všech zaměření přináší pouze pozitiva, pro nás všechny.
prof. PaedDr. RADKA WILDOVÁ, CSc.
vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT
Téma žen ve vědě a ve STEM se pojí s mnoha stereotypy, ale i reálnými překážkami. V posledních letech se situace naštěstí konečně významně mění. Poptávka po absolventech a absolventkách STEM programů v současné době značně převyšuje nabídku. Důvodem je z části enormní rychlost rozvoje STEM oblasti, ale také nižší zastoupení žen mezi studujícími. Gender ale nemá na schopnosti studovat a pracovat v jakémkoliv studijním programu nebo oboru žádný vliv, podporou rovného přístupu tak můžeme tuto mezeru mezi poptávkou a nabídkou snadno dohnat a překlenout.
Situace se ale pomalu mění. Například na Technické univerzitě v Liberci bylo v roce 2021 zastoupení žen 54 %, z čehož přímo žen vědkyň bylo napříč různými fakultami a ústavy univerzity 41 %. ČVUT v Praze zase uvádí, že se za posledních 15 let poměr studentů a studentek na univerzitě změnil z 8:2 na 7:3 a podíl studentek stále roste. Za stejnou dobu se situace výrazně změnila i na VUT v Brně, kde ještě v roce 2007 bylo mezi studujícími 3,8x více mužů než žen a v roce 2022 už „jen“ 2,6x více.
Rovnocenný přístup
Podmínkou pro to, aby se množství žen v těchto oblastech zvyšovalo, je řešit celou situaci komplexně. Ruku v ruce tak musí jít jak komunikace mezi potencionálními uchazečkami a uchazeči, tak i řešení směrem dovnitř a zaměření se tedy i na to, aby ženy reálně mohly v příslušných oborech studovat a následně i pracovat.
Důležité ale také je nezačít stavět jednotlivé studijní programy a jejich zaměření proti sobě a nepřesouvat množství studujících z jednoho programu do jiného. Nemělo by tedy docházet k podceňování nebo podhodnocování například humanitních a sociálních věd. Základní premisou je prezentovat všechny studijní směry jako rovnocenné, vhodné pro všechny.
Úloha státu
Úloha MŠMT na pozitivní změně má několik rozměrů – ministerstvo může zajišťovat podporu informační, metodickou nebo finanční. V prvé řadě se tedy se všemi zúčastněnými snažíme aktivně komunikovat, spolupracovat a naslouchat jejich potřebám.
Z hlediska finanční podpory se pak tato oblast objevuje například v nastavení příslušných komponentů Národního plánu obnovy s názvem Transformace vysokých škol s cílem adaptace na nové formy učení a měnící se potřeby trhu práce. V rámci Centralizovaného rozvojového programu (CRP) je zase jednou z podporovaných oblastí posilování etických principů v prostředí vysokých škol, včetně opatření proti diskriminaci vůči různým skupinám osob a sexuálnímu obtěžování.
Nastavování rovného přístupu je pak i nedílnou součástí Strategického záměru ministerstva pro oblast vysokých škol. V neposlední řadě je potřeba zmínit reformu doktorských studií, která je zahrnuta do blížící se novely zákona o vysokých školách a má za cíl komplexně zlepšit podmínky studia jak z pohledu vysokých škol, tak studujících, s čímž se přímo pojí změna na úrovni financí, možností slaďování studijního, pracovního a soukromého života nebo nastavení standardu školitelek a školitelů, který se například jasně vymezuje proti genderově podmíněnému nerovnému zacházení.