Domovská stránka » Inovace a technologie » Věda a výzkum » STRATEGIE AV21 POMÁHÁ POKROKŮM V MEDICÍNĚ I VÝVOJI NOVÝCH MATERIÁLŮ
ADVERTORIAL

„Špičková věda ve veřejném zájmu.“ Tak zní motto projektu Akademie věd České republiky Strategie AV21. Jeho cílem je řešit problémy a výzvy současné společnosti. Mezi výzkumná témata patří také program Molekuly a materiály pro život, který koordinují pracovníci z Ústavu makromolekulární chemie (ÚMCH) AV ČR.

Hledání a vývoj nových forem léčiv

V dnešní době hledání léčby na nemoc COVID-19 se vědci zabývají také vývojem spolehlivých a automatizovaných algoritmů. Tyto algoritmy by pomohly zefektivnit ověřování vlastností nových léčiv. Této oblasti výzkumu se věnuje také ÚMCH AV ČR. Dále Fyzikální ústav AV ČR ve spolupráci s farmaceutickou společností TEVA Pharmaceuticals CR, VŠCHT a ESRF. „Podařilo se nám vypracovat spolehlivou experimentálně-výpočetní strategii. Ta umožňuje strukturní stanovení i velmi složitých farmaceutických systémů,“ popisuje Jiří Brus z ÚMCH AV ČR a koordinátor programu Molekuly a materiály pro život. Lze očekávat, že se takovýto nástroj stane do budoucna standardním vybavením analytických laboratoří farmaceutických společností.

Nanočástice pro léčbu tuberkulózy

Mezi další oblasti výzkumu patří systémy pro řízené uvolňování a cílenou dopravu léčiv. „Například konvenční léčba tuberkulózy, založená na koktejlu antibiotik, je velice obtížná, jelikož mykobakterie ukryté v buňkách našeho imunitního systému unikají dosahu léčby. Využití nanomedicíny by nám umožnilo dopravit antibiotikum pomocí nanočástic přímo do infikovaných buněk,“ popisuje Jiří Trousil z ÚMCH AV ČR novou strategii léčby. Ta již byla úspěšně otestována ve spolupráci s Odborem biologické ochrany v Těchoníně. „Přes její relativně vysokou účinnost je však třeba zůstat střízlivými. Studie otevřela řadu otázek, na něž se ještě musí najít odpovědi,“ dodává Trousil.

O krok blíže stabilním diodám z perovskitu

Zájem vědců vzbuzují díky vynikajícím vlastnostem a snadné dostupnosti také sloučeniny odvozené od minerálu perovskitu. Největší pokrok byl učiněn v používání perovskitů v solárních článcích, jsou ale vhodné také pro výrobu LED diod. Nyní vědci z univerzity v Linköpingu, kteří pracují s kolegy ve Velké Británii, Číně a České republice, zřejmě našli správnou cestu vpřed. Podařilo se jim navrhnout nový kompozitní tenký film. Ten umožnil vyvinout LED diody s účinností 17,3 % a s dlouhým poločasem životnosti (přibližně 100 hodin).

Text vznikl za podpory

Další článek