Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.
Zajištění dostatku kvalitních potravin je jednou z nejdůležitějších výzev 21. století. Světová populace roste a situaci dále zhoršuje klimatická změna, jež přináší zvýšení průměrných teplot, extrémní výkyvy počasí, delší období sucha a úbytek vodních zdrojů. Riziko hrozící potravinové krize se podaří odvrátit jen tehdy, pokud se produkce potravin do roku 2050 ve srovnání s rokem 2000 zdvojnásobí. To představuje velmi náročnou výzvu. Trvale udržitelná produkce potravin, která neškodí životnímu prostředí a přispívá ke snižování biodiverzity, si vyžádá celou řadu opatření.
Foto: Archív ÚEB AV ČŘ
Foto: Archív ÚEB AV ČŘ
Mezi nejvýznamnější úkoly budoucnosti patří pěstování nových odrůd plodin se stabilními výnosy i při nepříznivých klimatických podmínkách. Takové odrůdy lépe využijí živiny z půdy, obejdou se bez vysokých dávek umělých hnojiv a budou odolné vůči chorobám a škůdcům, což umožní omezit aplikace toxických pesticidů. Efektivní využití těchto plodin je však podmíněno znalostí jejich dědičné informace. Vyšlechtění takovýchto odrůd lze dosáhnout jen s pomocí metod molekulární biologie, genomiky a biotechnologie.
Výzkumu dědičné informace rostlin se věnují vědci z olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. Toto světově uznávané pracoviště přispělo svými unikátními technologiemi k přečtení dědičné informace pšenice, ječmene, žita a hrachu. Kromě zemědělských plodin důležitých pro Českou republiku zdejší odborníci zkoumají také banánovník, nejvýznamnější plodinu mnoha zemí třetího světa. Centrum strukturní a funkční genomiky také koordinuje úspěšný výzkumný program Strategie AV21 Akademie věd ČR „Potraviny pro budoucnost“.
Za podpory AV ČR byla v Olomouci v roce 2017 zřízena první a v tuzemsku dosud jediná Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum, která umožňuje rychlé předávání nejnovějších výsledků výzkumu šlechtitelům a zemědělské praxi.